NÁRODNÍ ZPRÁVA
O POHYBOVÉ AKTIVITĚ
ČESKÝCH DĚTÍ A MLÁDEŽE


Nahlédněte do životního stylu mladé generace.


Zpráva shrnuje a analyzuje dostupné poznatky
o pohybovém chování českých dětí a dospívajících
z období let 2018 a 2019.



Národní zpráva předkládá souhrn zjištění o pohybové aktivitě českých dětí a dospívajících, která vycházejí z analýzy dostupných dat sesbíraných v letech 2018 a 2019. Celkem 28 odborných zdrojů poskytlo relevantní informace o pohybové aktivitě a hlavních faktorech, jež ovlivňují pohybové chování dětí a dospívajících. Zpráva poskytuje vhled do životního stylu mladé generace, ale také identifikuje nedostatky ve výzkumu a upozorňuje na míru podpory pohybové aktivity v oblasti veřejné politiky. Autoři zároveň doufají, že předložené informace otevřou diskusi o potřebě komplexní národní strategie podpory pohybové aktivity dětí a dospívajících.




PODROBNÁ ANALÝZA
Ke stažení v PDF
(dostupné v říjnu 2022)


MEZINÁRODNÍ ZPRÁVA
Ke stažení v PDF
(dostupné v říjnu 2022)


VÝSLEDKY


CELKOVÁ POHYBOVÁ AKTIVITA

58 % dětí a dospívajících vykonává doporučené množství středně až vysoce zatěžující pohybové aktivity.

Více informací

Hodnocení indikátoru vychází z informací získaných od celkem 16 240 dětí a dospívajících. Zdrojem dat pro naši analýzu se staly čtyři průřezové studie využívající ke sledování pohybové aktivity objektivní i subjektivní výzkumné metody. Objektivní data byla získána prostřednictvím akcelerometrů umístěných buď za pasem, nebo na zápěstí nedominantní končetiny. Míru plnění doporučovaného množství pohybové aktivity pomohly stanovit otázky z komplexního dotazníku HBSC nebo Youth Activity Profile. Za aktivní jsme považovali respondenty, kteří uvedli, že se věnují středně až vysoce náročné pohybové aktivitě alespoň čtyři dny v týdnu. Z analýzy vyplývá, že 58 % dětí a dospívajících bylo dostatečně pohybově aktivních. Přitom platí, že dětem a chlapcům se dařilo sledované kritérium plnit ve větší míře než dospívajícím a dívkám.



ORGANIZOVANÁ POHYBOVÁ AKTIVITA A SPORT

66 % dětí a dospívajících se ve svém volném čase zapojuje do organizované pohybové aktivity nebo sportu.

Více informací

Celková známka byla indikátoru přidělena na základě výsledků tří průřezových studií o celkovém počtu 13 900 respondentů. Data o zapojení do organizované pohybové aktivity nebo sportu byla sbírána subjektivními metodami, tj. buď standardizovanými dotazníky nebo využitím záznamových archů. Ve sledovaném období se ve svém volném čase věnovalo organizované pohybové aktivitě nebo sportu 66 % dětí a dospívajících. Chlapci sportují v rámci sportovních klubů či organizací ve vyšší míře než dívky. Za zmínku rovněž stojí rozdíl mezi sledovanými věkovými kategoriemi, kdy je patrný významně vyšší podíl dětí zapojených do organizované pohybové aktivity a sportu oproti dospívajícím. Ve srovnání s předchozí verzí národní zprávy se situace nezměnila a celková známka zůstává stejná.



AKTIVNÍ HRA

53 % dětí a dospívajících se věnuje alespoň dvě hodiny denně neorganizované pohybové aktivitě.

Více informací

Hodnocení tohoto indikátoru vycházelo z dat tří dotazníkových šetření, do nichž se zapojilo 3 097 respondentů. Z analýzy vyplývá, že zhruba polovina dětí a dospívajících trávila ve sledovaném období každý den alespoň dvě hodiny neorganizovanou pohybovou aktivitou. Tento údaj se zásadně neliší v závislosti na pohlaví ani na věkové kategorii. Mezi třemi využitými studiemi jsou však výrazné rozdíly v odhadech prevalence neorganizované pohybové aktivity, kdy prevalence nabývá hodnot od 11 do 67 %. Rozdíly v odhadech mohou pramenit nejen z rozdílné metodiky, ale za příčinu lze také považovat neexistenci konsenzu ohledně optimálního objemu tohoto typu pohybové aktivity a absenci standardizovaného výzkumného nástroje. Podklady pro druhé hodnoticí kritérium, tj. informace o trávení volného času venku, v České republice zcela chybí. Oproti předchozímu sledovanému období se relativní počet dětí a dospívajících trávících volný čas aktivní hrou významně zvýšil. Tomu odpovídá také zlepšení známky indikátoru z D– na C.



AKTIVNÍ TRANSPORT

66 % dětí a dospívajících využívá aktivních forem transportu pro cestu do školy nebo ze školy.

Více informací

Celková známka byla indikátoru udělena na základě čtyř rozsáhlých průřezových studií využívajících dotazníkových šetření. Jedna z nich doplnila datový soubor o výpovědi rodičů. Z celkového počtu 16 134 zúčastněných žáků se zhruba dva ze tří pravidelně dopravovali do/ze školy pěšky nebo pro svou cestu zvolili jízdu na kole, koloběžce nebo in-line bruslích. Rozdíly z hlediska pohlaví či věkových kategorií byly zcela zanedbatelné. Ve srovnání s výsledky předchozí národní zprávy došlo k navýšení procenta aktivně se dopravujících respondentů o sedm procentních bodů, a tudíž i k mírnému zlepšení celkového hodnocení. Zcela však absentují informace o způsobu přepravy pro dosažení jiných cílů, jako je například hřiště, volnočasový kroužek nebo obchod. Zahrnuté studie zároveň nepracovaly se vzdáleností bydliště respondentů od místa jejich školy. V případě dostupnosti těchto dat by bylo možné spolehlivěji odhadnout potenciál pro navýšení procenta dětí a dospívajících využívajících aktivních forem transportu.



SEDAVÉ CHOVÁNÍ

29 % dětí a dospívajících tráví ve svém volném čase před obrazovkami méně než dvě hodiny za den.

Více informací

Hodnocení sedavého chování vychází z dat od 15 254 dětí a dospívajících, kteří poskytli informace o času stráveném před obrazovkami telefonů, tabletů, či jiných zařízení. V případě, že byl čas před obrazovkami zjišťován zvlášť pro školní a víkendové dny, přistoupili jsme k výpočtu váženého průměru. Pokud byly k dispozici údaje pro jednotlivé typy sedavých aktivit samostatně, celkový čas strávený před obrazovkami jsme určili součtem prostých nebo vážených průměrů jednotlivých typů sedavých aktivit. Za rizikové bylo považováno sedavé chování, u něhož celkový čas strávený před obrazovkami překročil hranici dvou hodin za den. Pouze 29 % dětí a dospívajících strávilo ve svém volném čase před obrazovkami méně než dvě hodiny za den. Chlapci trávili sledováním obsahu na obrazovkách významně více svého volného času než dívky. Pouze 19 % chlapců strávilo před obrazovkami méně než dvě hodiny za den, zatímco podíl dívek, které nepřekročily dvouhodinou hranici, byl dvojnásobný. Rozdíl mezi dětmi a dospívajícími nebyl tak výrazný jako v případě srovnání mezi chlapci a dívkami. Oproti přecházejícímu sledování z let 2013–2017 došlo k poklesu podílu dětí a dospívajících, kteří před obrazovkami tráví více než dvě hodiny denně, a to o šest procentních bodů.




TĚLESNÁ ZDATNOST

Pro sledované období neexistuje dostatek relevantních dat k vyhodnocení indikátoru.

Více informací

Z důvodu nedostatečného množství dat nebylo možné indikátor spolehlivě zhodnotit. Ve sledovaném období proběhlo pouze jedno průřezové šetření posuzující úroveň tělesné zdatnosti u nereprezentativního vzorku dětí a dospívajících, jež poskytlo data od 254 dětí z hlavního města Prahy. S ohledem na hlavní zaměření studie byly ze souboru vyřazeny děti s akcelerovanou biologickou zralostí a běžně sportující děti. Tělesná zdatnost byla posuzována pomocí testové sestavy UNIFITTEST (6–60). Při srovnání s mezinárodními standardy dosahovala úroveň aerobní zdatnosti dětí mírně podprůměrné úrovně (42. percentil), přičemž české dívky za průměrnými hodnotami zaostávaly méně než chlapci. Kromě zmiňované studie se v České republice ve sledovaném období uskutečnil výzkum zaměřený na tělesnou zdatnost dětí z Plzeňského kraje. Výsledky tohoto šetření však nemohly být využity z důvodu použitých motorických testů (Deutscher Motorik-Test 6–18), které neumožňovaly porovnání s mezinárodními normativně vztaženými standardy. Srovnání s předchozím sledovaným obdobím, ve kterém bylo na základě analýzy šesti studií s celkovým počtem více než 12 000 účastníků z různých regionů České republiky uděleno hodnocení C+, tedy není možné. Tento výsledek odráží absenci systematického monitorování tělesné zdatností českých dětí a dospívajících.




SPÁNEK

65 % dětí a dospívajících spí dostatečně dlouho a kvalitně a netrpí závažnou poruchou spánku.

Více informací

Hodnocení indikátoru je založeno na analýze dat vypovídajících o délce a kvalitě spánku a četnosti výskytu spánkových poruch u 16 077 dětí a dospívajících. Získaná data byla sbírána kombinací přímého měření a dotazníkového šetření v období 2015–2019 a umožnila analýzu všech hodnoticích kritérií. Mimo reprezentativní soubor českých dospívajících (HBSC studie) byly do hodnocení zahrnuty studie s menším výzkumným souborem, které umožnily provedení analýzy u dětské populace. Pouze jedna studie využívala pro stanovení délky a kvality spánku přístrojové měření. Dvě třetiny dětí a dospívajících spaly dostatečně dlouho a kvalitně a netrpěly závažnou poruchou spánku. Jen čtvrtina dětí a dospívajících splňovala doporučení pro spánek při zohlednění objektivně stanovené délky spánku. Dospívající a dívky měli vyšší kvalitu spánku ve srovnání s dětmi a chlapci. Přibližně pětina dětí a dospívajících měla problémy s usínáním alespoň jednou za týden. Problémy s usínáním byly častější u dívek.



POHYBOVÁ GRAMOTNOST

53 % dětí a dospívajících vykazuje dostatečnou úroveň pohybové gramotnosti.

Více informací

Hodnocení indikátorů vychází z analýzy nepublikovaných dat sedmi průřezových studií, které poskytly oporu pro analýzu všech hodnoticích kritérií. Sběr informací vypovídajících o motivaci a schopnosti být pohybově aktivní, o povědomí o doporučovaném množství pohybu a úrovni pohybových kompetencí se uskutečnil v období 2015–2019 za pomocí objektivních a sebehodnotících výzkumných metod. Kromě dvou studií s početnými soubory (> 2 000 respondentů) byla do hodnocení zahrnuta data z menších výzkumných šetření, která se zaměřovala výhradně na dětskou populaci. Pro přímé testování pohybových kompetencí (tj. úroveň pohybových dovedností) byly použity různé testové baterie, a to BOT 2, MABC-2 a MOBAK. Ostatní dimenze pohybové gramotnosti byly založeny na dotazníkových šetřeních. Jednalo se například o dotazník sebehodnocení pohybové gramotnosti (DSPG) a dotazník motivace k pohybové aktivitě (MPAM-CZ). Výsledky ukazují, že více než polovina dětí a dospívajících vykazuje odpovídající úroveň pohybové gramotnosti. Detailnější pohled na dílčí hodnoticí kritéria naznačil, že téměř tři čtvrtiny dětí a dospívajících vykazovaly dostatečnou úroveň pohybových kompetencí pro pohybovou aktivitu, přičemž rozdíly mezi dětmi a dospívajícími ani mezi chlapci a dívkami nejsou významné. Naopak pouze 14 % dětí a dospívajících zná doporučení pro pohybovou aktivitu (alespoň hodina pohybu o střední až vysoké intenzitě každý den). Chlapci a děti byly motivovanější k pohybu ve srovnání s dívkami a dospívajícími. Přibližně dvě třetiny dětí a dospívajících neměly problém s pohybovými aktivitami v různých prostředích.



RODINA A VRSTEVNÍCI

66 % dětí a dospívajících je pohybově aktivní společně s rodiči alespoň jednou týdně nebo jsou rodiči k pohybu podporováni.

Více informací

Hodnocení indikátoru je založeno na nepublikovaných datech studie HBSC a dvou menších průřezových studií, do kterých se v souhrnu zapojilo 12 807 respondentů. Z těchto zdrojů vychází analýza dvou z pěti posuzovaných hodnoticích kritérií. Přibližně dvě třetiny dětí a dospívajících alespoň jednou týdně společně s rodiči trávily čas pohybovou aktivitou. Společnému sportování či procházkám se dle očekávání věnovaly s rodiči častěji děti než dospívající. Naopak rozdíly mezi chlapci a dívkami byly zcela zanedbatelné. Naprostá většina dětí i dospívajících zapojených do organizované pohybové aktivity nebo sportu pak shledává, že je rodina v těchto aktivitách podporuje finančně, materiálně nebo logisticky. Z důvodu absence relevantních dat nebylo možné posoudit, jak pohybově aktivní jsou rodiče, nebo míru podpory k pohybové aktivitě ze strany přátel a vrstevníků. Ve sledovaném období nebyly rovněž sledovány informace o podílu dětí a dospívajících, kteří podporují své přátele a vrstevníky k pohybově aktivnímu trávení volného času. Srovnání s předchozí verzí národní zprávy upozorňuje na mírné zlepšení v hodnocení tohoto indikátoru.



ŠKOLA

89 % škol aktivně vytváří příležitosti pro pohybové vyžití svých žáků v době před vyučováním, během přestávek anebo po vyučování.

Více informací

Ve sledovaném období nebylo uskutečněno šetření České školní inspekce, která nepravidelně sleduje stav vzdělávání v tělesné výchově a způsoby podpory rozvoje tělesné zdatnosti a pohybových dovedností na základních a středních školách. Proto jsme nemohli pracovat s reprezentativními daty o personálních podmínkách (tj. o úrovni aprobovanosti), o organizaci zájmových pohybových kroužků a o dostupnosti vybavení pro pohybovou aktivitu na českých školách. I přes tento nedostatek bylo možné provést analýzu čtyř z šesti hodnoticích kritérií, a to na základě dat ze studie HBSC, která v roce 2018 sbírala informace o podmínkách pro realizaci pohybové aktivity na 223 školách. Do celkového hodnocení se tak promítají informace o míře podpory aktivního životního stylu žáků, o týdenním počtu hodin tělesné výchovy, o podpoře pohybu v době před vyučováním, o přestávkách, po vyučování a o možnostech využití školního vybavení pro pohybovou aktivitu. Sběr dat byl realizován prostřednictvím dotazníku HBSC School Level Questionnaire. Téměř všechny základní a střední školy vytvářely ve sledovaném období příznivé podmínky pro pohybovou aktivitu svých žáků. Všechny školy jim nabízely alespoň dvě vyučovací jednotky tělesné výchovy týdně. Kromě toho většina škol poskytovala nad rámec tělesné výchovy další příležitosti pro pohyb a umožňovala přístup ke školním zařízením (např. venkovní sportoviště, posilovna), zejména v odpoledních hodinách. Z důvodu absence reprezentativních dat z šetření České školní inspekce je srovnání s předchozím sledovaným obdobím značně limitující. Přes tento nedostatek nenaznačují výsledky analýzy výraznou změnu v hodnocení tohoto indikátoru.




MÍSTNÍ SAMOSPRÁVA, KOMUNITA A PROSTŘEDÍ

70 % dětí a dospívajících má v okolí svého bydliště místo, kde si mohou hrát, a považuje okolí bydliště za bezpečné pro pohyb a sport.

Více informací

Ve sledovaném období se uskutečnily dvě průřezové studie. Z nich vyplývající informace umožnily vyhodnotit dvě z šesti kritérií, na něž se zaměřujeme. Šlo o informace vypovídající o pociťované bezpečnosti pro pohybovou aktivitu v okolí bydliště a o dostupnosti zařízení určeného pro sport a další pohybovou aktivitu v okolí bydliště. Ze sledovaného období nejsou v České republice k dispozici data o dostupnosti strategických dokumentů zaměřených na podporu pohybové aktivity a o kvalitě infrastruktury pro pohybové vyžití občanů. Hodnocení indikátoru je tak založeno na analýze dat dvou dotazníkových šetření s početným vzorkem 13 788 dětí a dospívajících ze všech krajů České republiky. Přibližně 71 % z nich uvedlo, že v okolí bydliště má místo, kde si mohou hrát. Srovnatelný podíl dětí a dospávajících považovalo okolí svého bydliště za bezpečné pro pohybovou aktivitu. Děti vnímaly vybavenost a bezpečnost okolí svého bydliště nepatrně lépe než dospívající, bez znatelného rozdílu mezi chlapci a dívkami. Přestože se velikost výzkumného souboru mezi zdrojovými studiemi významně odlišovala, zjištěné hodnoty pro sledovaná hodnoticí kritéria vykazovaly vysokou konzistentnost. Ve srovnání s obdobím 2013–2017 poklesl podíl respondentů, kteří byli spokojeni s vybaveností v okolí bydliště, o devět procentních bodů, zatímco vnímání bezpečnosti v okolí bydliště pro sport a pohyb se nezměnilo.




VEŘEJNÁ POLITIKA

Česká republika nevyužila příležitostí, které poskytovala implementace národních strategií Zdraví 2020 a Koncepce podpory sportu 2016–2025.

Více informací

Posouzení stavu veřejné politiky v oblasti podpory pohybové aktivity dětí a dospívajících se zakládá na obsahové analýze strategických dokumentů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zdravotnictví, Národní sportovní agentury a Ministerstva dopravy. V uplynulém období agenda podpory pohybové aktivity obyvatel České republiky ze strategických a koncepčních dokumentů napříč jednotlivými resorty vymizela. Zároveň došlo k omezení této problematiky pouze na oblast výkonnostního sportu bez uplatňování meziresortního přístupu k podpoře pohybu dětí. Na úrovni nově založené Národní sportovní agentury docházelo k novému nastavení priorit se zaměřením na rozvoj sportovního prostředí. Ve sledovaném období tvořilo podstatnou část opatření vymezování legislativního rámce pro nově vzniklou agenturu a nastavování pravidel fungování v oblasti dotační politiky. Ve strategickém dokumentu Ministerstva zdravotnictví „Zdraví 2030“ byla zcela opomenuta problematika podpory pohybu dětí. Nová strategie tak nenavazuje na předchozí, z pohledu podpory pohybové aktivity, komplexně zpracovaný dokument „Zdraví 2020“ a příslušný akční plán, který význam pohybu a jeho podpory akcentoval. Na nedostatečnou úroveň pohybové aktivity dětí a dospívajících nereaguje ani Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které tuto oblast ve své „Strategii vzdělávací politiky 2030+“ rovněž nezmiňuje. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy Ministerstva dopravy byla v době hodnocení již na konci své platnosti bez dostatečně zajištěné implementační a evaluační fáze. Návazný dokument v podobě „Koncepce městské a aktivní mobility 2021–2030“ byl schválen až v roce 2021, tj. mimo období hodnocené v této zprávě. Implementace a evaluace dopadů jednotlivých strategií je problémem také ve všech ostatních resortech, jejichž gesce se tematika podpory pohybové aktivity dotýká (např. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj). Při srovnání s předchozím sledovaným obdobím lze u dvou ze tří hodnoticích kritérií sledovat podstatné zhoršení, což bylo příčinou snížení hodnocení tohoto indikátoru z C+ na D+.




METODIKA PROJEKTU

Národní zpráva vznikla pod záštitou neziskové organizace Active Healthy Kids Global Alliance. Jejími členy jsou odborníci zabývající se výzkumem pohybové aktivity dětí a dospívajících ve více než 60 státech a teritoriích napříč kontinenty. Zpráva shrnuje a analyzuje dostupné poznatky o pohybovém chování českých dětí a dospívajících z období let 2018 a 2019. Proces přípravy české zprávy se řídil standardizovanou metodikou a koordinoval jej národní tým odborníků z oblasti kinantropologického výzkumu. Jejich úkolem bylo vyhledat relevantní informační zdroje, extrahovat z nich klíčová data a na základě analýzy hodnoticích kritérií přidělit hodnocení sledovaným indikátorům. Celkem bylo posuzováno 12 indikátorů, které vypovídají nejen o celkové úrovni pohybové aktivity, ale také o významných vnějších faktorech přímo či nepřímo ovlivňujících pohyb dětí a dospívajících.



PŘEHLED A DEFINICE INDIKÁTORŮ


Celková pohybová aktivita

Jakýkoliv tělesný pohyb spojený s činností kosterního svalstva a zvýšeným výdejem energie.

Organizovaná pohybová aktivita a sport

Strukturovaná cíleně zaměřená pohybová činnost realizovaná pod vedením učitele, vychovatele, cvičitele nebo trenéra.

Aktivní hra

Souhrn nestrukturovaných a neorganizovaných pohybových činností, jejichž hlavním cílem je radost z činností samotných. Jedinec se jich účastní na základě svobodné vůle a dochází při nich ke zvýšení výdeje energie.

Aktivní transport

Představuje jakoukoliv aktivní formu dopravy/přepravy, při které je využívána lidská energie pro účelovou přepravu z místa na místo.

Sedavé chování

Zahrnuje jakékoli chování v bdělém stavu, které je charakterizované nízkým výdejem energie (≤ 1,5násobek klidového metabolismu) a je prováděno v sedu, lehu nebo příbuzných polohách.

Tělesná zdatnost

Stav organismu umožňující realizovat denní činnosti bez nepřiměřené únavy a s dostatečnou rezervou pro příjemné strávení volného času.

Spánek

Periodicky se opakující stav klidu doprovázený ztrátou vědomí, omezenou schopností reagovat na vnější podněty a poklesem napětí kosterního svalstva.

Pohybová gramotnost

Popisuje kvalitativní úroveň člověka motivovaného prakticky uplatňovat své pohybové schopnosti, dovednosti a vědomosti pro každodenní pohybovou aktivitu, která pozitivně ovlivňuje jeho zdraví.

Rodina a vrstevníci

Každý člen rodiny, který může přímo ovlivňovat možnosti k realizaci pohybové aktivity dětí a dospívajících.

Škola

Jakákoliv státem kontrolovaná organizace či výchovně-vzdělávací zařízení, které má vliv na pohybové chování dětí a dospívajících a poskytuje jim možnosti k realizaci pohybové aktivity.

Místní samospráva, komunita a prostředí

Místní politika nebo různé organizační faktory (infrastruktura), které ovlivňují anebo poskytují možnosti pro realizaci pohybové aktivity dětí a dospívajících.

Veřejná politika

Záměrná aktivita vlády, či jiných klíčových aktérů, která prostřednictvím svých rozhodnutí (předpisů, nařízení, vyhlášek, investic apod.) přímo nebo zprostředkovaně ovlivňuje podmínky pro aktivní životní styl.







Harmonogram přípravy národní zprávy




  • 1

    SESTAVENÍ NÁRODNÍHO TÝMU

    09/2020

    Národní tým se skládal z 10 odborníků zabývajících se výzkumem pohybové aktivity českých dětí a dospívajících. Jejich úkolem bylo analyzovat všechny dostupné informační zdroje a přidělit hodnocení sledovaným indikátorům.


  • 2

    VYTVOŘENÍ VYHLEDÁVACÍ STRATEGIE

    10/2020

    Vznikla komplexní vyhledávací strategie umožňující identifikovat publikované a nepublikované zdroje z období let 2018 a 2019.


  • 3

    VYHLEDÁVÁNÍ

    11–12/2020

    Vyhledávání informačních zdrojů využívalo vícestupňové strategie zahrnující:
    ➡ vyhledávání v databázích Medline a Medvik,
    ➡ vyhledávání šedé literatury,
    ➡ ruční vyhledávání,
    ➡ návrhy od oslovených odborníků,
    ➡ vyhledávání ve veřejných informačních databázích.


  • 4

    ANALÝZA VÝSLEDKŮ VYHLEDÁVÁNÍ

    01–02/2021

    Tým identifikoval 671 potencionálně relevantních zdrojů, které prošly obsahovou analýzou. 28 zdrojů splňovalo stanovená kritéria (tj. přítomnost dat vhodných pro analýzu hodnoticích kritérií, sběr dat byl uskutečněn v období 2018–2019, přítomnost dat pro sledovanou věkovou kategorii).


  • 5

    EXTRAKCE DAT

    03–08/2021

    Cílem této fáze bylo z jednotlivých informačních zdrojů získat relevantní datové podklady pro vyhodnocení alespoň jednoho hodnoticího kritéria.


  • 6

    ANALÝZA DAT

    07–08/2021

    Pro každý indikátor byl vypočten vážený průměr zohledňující velikost studie. Pomocí standardizované klasifikační stupnice bylo indikátorům přiděleno hodnocení (známka) na škále A–F. Pokud to bylo možné, bylo hodnocení stanoveno zvlášť pro věkové a pohlavní kategorie. Analýza se zaměřila také na posouzení metodologických aspektů jednotlivých informačních zdrojů, které umožnilo stanovit míru kvality vstupních dat.


  • 7

    PŘÍPRAVA HODNOCENÍ

    09/2021

    Na základě shody všech členů národního týmu vznikl návrh hodnocení indikátorů.


  • 8

    AUDIT HODNOCENÍ

    10/2021

    Návrh hodnocení prověřil audit ze strany Active Healthy Kids Global Alliance.


  • 9

    SCHVÁLENÍ HODNOCENÍ

    11/2021



  • 10

    PŘÍPRAVA NÁRODNÍ ZPRÁVY

    12/2021 až 03/2022



  • 11

    ZVEŘEJNENÍ NÁRODNÍ ZPRÁVY

    04 / 2022



Timeline skript










SLOŽENÍ NÁRODNÍHO TÝMU




Garant

doc. Mgr. Aleš Gába, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci
E-mail: ales.gaba@upol.cz

Členové

Mgr. Petr Baďura, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

Mgr. Jan Dygrýn, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

Mgr. Zdeněk Hamřík, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

Mgr. Michal Kudláček, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

Mgr. Lukáš Rubín, Ph.D.
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

prof. Mgr. Erik Sigmund, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

doc. Mgr. Dagmar Sigmundová, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

doc. Mgr. Jana Vašíčková, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

Mgr. Michal Vorlíček, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci





TIPY PRO ZVÝŠENÍ POHYBOVÉ AKTIVITY




Doporučení pro Adélu a Tomáše

  • Věnuj se intenzivní aktivitě nejméně třikrát za týden. Jedná se o aktivity, při kterých se zapotíš a zadýcháš (např. běh, jízda na kole, in-line bruslení).
  • Věnuj se nenáročnému posilování nejméně třikrát za týden (např. skákání přes švihadlo, šplh na laně, parkour, lanové prolézačky).
  • Domluv se s kamarády a jděte společně do školy pěšky, jeďte na kole, skateboardu nebo koloběžce.
  • Pokud pro cestu do nebo ze školy využíváš městskou hromadnou dopravu, vystup o zastávku dříve a zbytek cesty dojdi. Každý krok navíc se počítá!
  • Buď aktivní se svými kamarády. Jděte si společně zahrát fotbal, projet se na in-line bruslích, zaplavat si nebo vyvenčit své domácí mazlíčky.
  • Využij schodů namísto výtahu nebo jezdících schodů.
  • Vyhýbej se dlouhotrvajícímu sezení nebo sezení alespoň na chvíli přeruš a protáhni se.
  • Buď aktivní v průběhu přestávek mezi vyučovacími hodinami.
  • Nabídni svým rodičům pomoc s domácími pracemi.


Doporučení pro rodiče Adély a Tomáše

  • Buďte aktivní společně se svými dětmi.
  • Jděte svým dětem příkladem! Začněte chodit do práce pěšky nebo pravidelně sportovat.
  • Poskytněte svým dětem dostatek příležitostí pro aktivní hraní s jejich kamarády.
  • Podporujte své děti v pravidelném sportování. Mluvte s nimi o jejich úspěších, ale i neúspěších.
  • Zapojte své děti do společných domácích prací.
  • Stanovte si se svými dětmi pravidla pro používání tabletů, mobilních telefonů a počítačů v jejich volném čase.




Doporučení pro učitele a ředitele školy, do které Adéla a Tomáš docházejí

  • Vytvářejte možnosti pro aktivní trávení školních přestávek a volných hodin.
  • Začleňte pohybové chvilky do vyučovacích hodin.
  • Organizujte nepovinné kurzy a motivujte děti k účasti.
  • Inovujte vybavení a pomůcky pro sportovní a pohybové aktivity, aby odpovídaly preferencím dětí.
  • Snažte se tvořit obsah hodin tělesné výchovy tak, aby byly do aktivit zapojeny všechny děti.
  • Podporujte učitele v dalším vzdělávání zaměřeném na podporu aktivního životního stylu.
  • Umožněte dětem využívat sportoviště v areálu školy před nebo po vyučování.
  • Poskytněte dětem bohatou nabídku pohybových kroužků pro aktivní trávení jejich volného času.