NÁRODNÍ ZPRÁVA
O POHYBOVÉ AKTIVITĚ
ČESKÝCH DĚTÍ A MLÁDEŽE

Národní zpráva vznikla v rámci mezinárodního projektu Global Matrix 3.0. Tento projekt byl realizován pod záštitou organizace Active Healthy Kids Global Alliance.
Dokument shrnuje a analyzuje aktuální poznatky o pohybové aktivitě českých dětí a dospívajících. Obsahuje nejen řadu vědecky podložených poznatků a doporučení pro odborníky, ale rovněž má ambice oslovit rodiče, učitele, ředitele škol, trenéry, vedoucí sportovních kroužků nebo další zájmové skupiny, kterým nabízí řadu podnětných návrhů a doporučení pro snížení prevalence pohybové inaktivity a souvisejících zdravotních rizik.


VÝSLEDKY


Celková pohybová aktivita

22 % dospívajících vykonává doporučené množství pohybové aktivity, tj. 60 minut středně až vysoce zatěžující pohybové aktivity za den.

více informací

Organizovaná pohybová aktivita a sport

62 % dospívajících se ve svém volném čase věnuje organizované pohybové aktivitě a sportu.

více informací

Aktivní hra

27 % dětí a dospívajících se ve svém volném čase věnuje neorganizované pohybové aktivitě více než dvě hodiny denně.

více informací

Aktivní transport

59 % dětí a dospívajících využívá pro přepravu z místa bydliště do školy aktivních forem transportu s preferencí chůze nebo jízdy na kole.

více informací

Sedavé chování

79 % dospívajících tráví svůj volný čas sledováním televize, hraním her a sledováním multimediálního obsahu na počítači, herních konzolích nebo mobilních zařízeních, a to více než dvě hodiny každý školní den.

více informací

Tělesná zdatnost

Při srovnání s mezinárodními standardy dosahují děti a dospívající průměrných výsledků v aerobní zdatnosti a nadprůměrných výsledků ve skoku dalekém z místa, v síle stisku ruky a výdrži ve shybu.

více informací

Rodina a vrstevníci

59 % dospívajících realizuje pohybovou aktivitu společně s rodiči alespoň jedenkrát za týden. Podporu přátel a svých vrstevníků k tomu být pohybově aktivní vnímá celkově naprostá většina dospívajících.

více informací

Škola

Většina základních a středních škol disponuje zařízením, materiálním vybavením a kvalifikovanými pedagogy pro efektivní vzdělávání v oblasti aktivního životního stylu a vytváří příznivé prostředí podporující pohybové chování svých žáků.

více informací

Místní samospráva, komunita a prostředí

80 % dětí a dospívajících má v okolí svého bydliště místo, kde si mohou hrát. 70 % označuje okolí svého bydliště za bezpečné pro realizaci PA a 85 % nevnímá silniční provoz v přilehlých ulicích jako bariéru pro realizaci pohybové aktivity.

více informací

Veřejná politika

Česká republika má zpracované klíčové dokumenty tvořící národní strategii podpory pohybové aktivity, avšak je zřejmá jejich nedostatečná politická podpora v implementační fázi a úplná absence evaluace jejich efektivity.

více informací





D

CELKOVÁ POHYBOVÁ AKTIVITA

22 % dospívajících vykonává doporučené množství pohybové aktivity, tj. 60 minut středně až vysoce zatěžující pohybové aktivity za den.

Více informací

Realizování doporučeného množství pohybové aktivity je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících zdraví v průběhu celého života. Na základě provedené analýzy můžeme konstatovat, že necelá třetina dětí a dospívajících vykonává dostatečné množství PA, tj. 60 minut středně až vysoce zatěžující pohybové aktivity denně, a že chlapci jsou aktivnější než dívky. Trendové analýzy navíc poukazují na navýšení počtu pohybově inaktivních dospívajících v období 2002–2014. Pro naplnění hlavního cíle Světové zdravotnické organizace, tj. redukce pohybové inaktivity o 10 % do roku 2025, doporučujeme posílit všechny aktivity v oblasti podpory pohybové aktivity dětí a dospívajících. Důležitou oporou pro přípravu účinných intervenčních opatření by se měly stát vědecky podložené poznatky o zdravotním významu pohybové aktivity. Rovněž doporučujeme systematizovat sběr dat o pohybovém chování českých dětí a dospívajících a otevřít diskuzi nad realizací pravidelného národního šetření založeného na objektivním monitoringu pohybové aktivity.

Světová zdravotnická organizace doporučuje všem dětem a dospívajícím vykonávat každodenně nejméně 60 minut středně až vysoce zatěžující PA a pro zlepšení zdravotního stavu navyšovat množství denní PA nad doporučovanou úroveň a nejméně třikrát za týden zařazovat do svého pohybového režimu pohybovou aktivitu vysoké intenzity společně se cvičením na rozvoj svalové síly a zdraví kostní tkáně.




B-

ORGANIZOVANÁ POHYBOVÁ AKTIVITA A SPORT

62 % dospívajících se ve svém volném čase věnuje organizované pohybové aktivitě a sportu.

Více informací

Pravidelná účast v organizovaných pohybových a sportovních činnostech pozitivně ovlivňuje pohybové chování dětí a dospívajících. Z provedené analýzy vyplývá, že se organizované pohybové aktivitě a sportu věnuje 62 % dospívajících, a že účast na organizované pohybové aktivitě realizované ve volném čase souvisí s lepším fyzickým a duševním zdravím. Finální hodnocení indikátoru je však ovlivněno absencí longitudinálních dat, nedostatečným pokrytím věkového spektra a nedostatky v registračních systémech jednotlivých sportovních svazů a asociací. Reprezentativní data se objevují pouze v HBSC studii, která je však zaměřena na úzkou věkovou skupinu, a tudíž není schopna plně eliminovat výše uvedená omezení. V neposlední řadě vystupuje do popředí nutnost kontinuálního monitorování sportovních preferencí dětí a dospívajících, především z důvodu průběžné úpravy a obnovy odpovídajícího zázemí pro preferované pohybové aktivity.



D-

AKTIVNÍ HRA

27 % dětí a dospívajících se ve svém volném čase věnuje neorganizované pohybové aktivitě více než dvě hodiny denně.

Více informací

Aktivní hra představuje vhodný způsob pro navýšení každodenní pohybové aktivity. Bohužel dle dostupných zjištění je úroveň aktivní hry u českých dětí a dospívajících nedostatečná. Pouze 27 % chlapců a dívek se ve svém volném čase věnuje neorganizované pohybové aktivitě po dobu více než dvou hodin denně. Při hodnocení indikátoru je důležité zmínit kritický nedostatek empiricky podložených poznatků o této komponentě celkové pohybové aktivity. Význam aktivní hry v dětství a v průběhu dospívání totiž překračuje hranice fyzického rozvoje a ovlivňuje i psychosociální vývoj. Na rozdíl od účasti v organizovaném sportu, která ze své povahy nezaručuje plnění doporučení pro pohybovou aktivitu, má návyk ke každodenní neorganizované pohybové aktivitě potenciál navýšit objem celkově vykonávané pohybové aktivity a stát se tak nástrojem k osvojení návyků k aktivnímu životnímu stylu.



C+

AKTIVNÍ TRANSPORT

59 % dětí a dospívajících využívá pro přepravu z místa bydliště do školy aktivních forem transportu s preferencí chůze nebo jízdy na kole.

Více informací

Aktivní transport významnou měrou promlouvá do celkové pohybové aktivity a napomáhá udržovat, nebo dokonce pozitivně ovlivňovat zdraví dětí a dospívajících. Z dostupných odborných zdrojů vyplývá, že 59 % dětí a dospívajících využívá pro přepravu z místa bydliště do školy aktivní transport s preferencí chůze nebo jízdy na kole. Dále je zřejmé, že pro naprostou většinu dospívajících je docházková vzdálenost do 20 minut považována za únosnou pro upřednostnění aktivního transportu z místa bydliště do školy. Relevantní informace o využívání aktivního transportu pro dosažení jiných cílů (park, hřiště apod.) nejsou pro české děti a dospívající dostupné. Navzdory prokazatelným benefitům plynoucím z upřednostnění aktivního transportu registrujeme pokles v prevalenci aktivních forem přepravy ve prospěch pasivní nebo kombinované formy. Podpora aktivního transportu u dětí a dospívajících je důležitým, avšak komplexním procesem, který není v současné době zcela vysvětlen. Výběr vhodného druhu přepravy je totiž kromě individuálních a socioekonomických aspektů závislý i na vhodných podmínkách a infrastruktuře zastavěného prostředí.



D-

SEDAVÉ CHOVÁNÍ

79 % dospívajících tráví svůj volný čas sledováním televize, hraním her a sledováním multimediálního obsahu na počítači, herních konzolích nebo mobilních zařízeních, a to více než dvě hodiny každý školní den.

Více informací

Nárůst času stráveného sedavým chováním je spojen s četnými zdravotními riziky. Bohužel v posledních několika letech dochází k významnému nárůstu sedavého chování u českých dospívajících, a to zejména ve spojitosti s využíváním počítačů a mobilních zařízení. Z dostupných zdrojů je zřejmé, že téměř 80 % dospívajících tráví svůj volný čas sledováním televize, hraním her a sledováním multimediálního obsahu na počítači, herních konzolích nebo mobilních zařízeních více než dvě hodiny každý školní den. O víkendech je to téměř 90 % dospívajících. Pilotní studie provedené u mladších věkových kategorií přinášejí obdobně alarmující výsledky. Pro dostatečné pochopení vlivu sedavého chování na zdraví jedince je však nutné realizovat studie založené na objektivních výzkumných metodách a sledovat kombinovaný efekt sedavého chování, PA a spánku na vybrané zdravotní ukazatele.



C+

TĚLESNÁ ZDATNOST

Při srovnání s mezinárodními standardy dosahují děti a dospívající průměrných výsledků v aerobní zdatnosti a nadprůměrných výsledků ve skoku dalekém z místa, v síle stisku ruky a výdrži ve shybu.

Více informací

Tělesná zdatnost je důležitý ukazatel zdravotního stavu a celkové kvality života člověka. Výsledky odborných studií dokumentují převážně nadprůměrnou úroveň tělesné zdatnosti českých dětí a dospívajících v porovnání s mezinárodními normativními standardy. Přesto je však v posledních desetiletích zřetelný negativní sekulární trend ve výsledných hodnotách motorických testů českých dospívajících a v nadcházejícím období lze předpokládat prohloubení tohoto negativního trendu. Z tohoto důvodu je nutné intenzivněji podporovat rozvoj úrovně tělesné zdatnosti (zejména jednotlivých komponent zdravotně orientované zdatnosti) u jedinců školního věku. Toho lze docílit jednak prostřednictvím sdílení informací o významu a doporučení k rozvoji tělesné zdatnosti v edukačním procesu a jednak zařazením standardizovaného hodnocení zdravotně orientované zdatnosti jako integrální součásti tělesné výchovy.



C+

RODINA A VRSTEVNÍCI

59 % dospívajících realizuje pohybovou aktivitu společně s rodiči alespoň jedenkrát za týden. Podporu přátel a svých vrstevníků k tomu být pohybově aktivní vnímá celkově naprostá většina dospívajících.

Více informací

Vliv sociálního prostředí, zejména pak vliv rodiny, přátel a vrstevníků, na pohybové chování dětí a dospívajících je neoddiskutovatelný. Z provedené analýzy vyplývá, že účast rodičů, přátel a vrstevníků na pohybové aktivitě dospívajících je poměrně vysoká. Naprostá většina českých dospívajících však častěji realizuje pohybovou aktivitu ve společnosti svých přátel a vrstevníků nežli rodičů. Dále je zřejmé, že pouze 59 % dospívajících realizuje pravidelně pohybovou aktivitu společně s rodiči (společné procházky anebo sportování), tj. alespoň jedenkrát za týden. Podporu přátel a svých vrstevníků k tomu, aby byli pohybově aktivní, vnímá celkově naprostá většina dospívajících. Informace o úrovni pohybové aktivity rodičů a jejich podílu na vytváření příležitostí pro realizaci pohybové aktivity a sportování svých dětí, stejně jako informace o procentu dětí podporujících své přátele a vrstevníky k realizaci pohybové aktivity, nebylo možné získat z důvodu absence relevantních dat. Rovněž nejsou dostupná data k hodnocení tohoto indikátoru pro mladší věkové kategorie.



B+

ŠKOLA

Většina základních a středních škol disponuje zařízením, materiálním vybavením a kvalifikovanými pedagogy pro efektivní vzdělávání v oblasti aktivního životního stylu a vytváří příznivé prostředí podporující pohybové chování svých žáků.

Více informací

Školní prostředí má významný vliv na pohybové chování dětí a dospívajících. Většina základních a středních škol v České republice disponuje zařízením a materiálním vybavením pro kvalitní vzdělávání v oblasti aktivního životního stylu a vytváří tak příznivé prostředí podporující pohybovou aktivitu svých žáků. Přesto nalézáme relativně vysoký podíl žáků s částečným nebo úplným osvobozením z tělesné výchovy. Naprostá většina škol nabízí kromě tělesné výchovy další příležitosti pro realizaci pohybové aktivity, zejména ve formě plaveckých a lyžařských kurzů, kurzů cykloturistiky a vodní turistiky. Téměř všechny školy poskytují svým žákům minimální množství tělesné výchovy a jedna pětina škol posiluje u vybraných ročníků výuku tělesné výchovy využitím disponibilní hodiny. Naše analýza potvrdila vysokou aprobovanost pedagogických pracovníků na středních školách, zatímco na druhém stupni základní školy byla míra aprobovanosti pedagogů poměrně nízká. Jako negativní trend a hrozbu pro budoucí roky lze rovněž vnímat dlouhodobý trend poklesu aprobovanosti pedagogů tělesné výchovy.



B

MÍSTNÍ SAMOSPRÁVA, KOMUNITA A PROSTŘEDÍ

80 % dětí a dospívajících má v okolí svého bydliště místo, kde si mohou hrát. 70 % označuje okolí svého bydliště za bezpečné pro realizaci pohybové aktivity a 85 % nevnímá silniční provoz v přilehlých ulicích jako bariéru pro realizaci pohybové aktivity.

Více informací

Prostředí v okolí bydliště představuje pro děti a dospívající prostor, kde zpravidla tráví většinu svého volného času. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že české děti a dospívající žijí v prostředí, které nabízí řadu možností pro realizaci pohybové aktivity. Většina českých dívek a chlapců má v blízkosti svého domova dostupné hřiště, parky a místa na hraní, na nichž se cítí bezpečně. Převážná většina (80 %) dívek a chlapců má v okolí svého bydliště místo, kde si mohou hrát. 67 % dívek a 73 % chlapců se domnívá, že v blízkosti jejich bydliště je bezpečné chodit během dne na procházky nebo si hrát. Více než 85 % dívek a chlapců nevnímá provoz v přilehlých ulicích jako bariéru pro realizaci pohybové aktivity. Na základě objektivní analýzy zastavěného prostředí bylo potvrzeno, že 57 % dívek a 47 % chlapců má v docházkové vzdálenosti park. Bohužel postrádáme relevantní informace o aktivitě místních samospráv v procesu tvorby strategií na podporu pohybové aktivity a rovněž komplexní informace o aktuálním stavu infrastruktury pro realizaci pohybové aktivity na úrovni jednotlivých samosprávných celků. Vzhledem k finanční a časové náročnosti změn v zastavěném prostředí, které jsou zaměřeny na podporu pohybové aktivity dětí a dospívajících, vnímáme jako žádoucí zvýšit výzkumnou aktivitu v této oblasti.



C+

VEŘEJNÁ POLITIKA

Česká republika má zpracované klíčové dokumenty tvořící národní strategii podpory pohybové aktivity, avšak je zřejmá jejich nedostatečná politická podpora v implementační fázi a úplná absence evaluace jejich efektivity.

Více informací

Řízení zaměřené na oblast podpory pohybové aktivity obyvatel se uskutečňuje především prostřednictvím veřejné politiky. Z pohledu vytváření veřejných politik v oblasti podpory pohybové aktivity byl v České republice za posledních 10 let učiněn značný pokrok a téma podpory pohybu se postupně dostává do popředí v rámci politické agendy a řízení jednotlivých sektorů na všech úrovních veřejné správy. Na základě analýzy dostupných zdrojů můžeme konstatovat, že Česká republika má zpracované klíčové dokumenty tvořící národní strategii podpory pohybové aktivity, a to "Koncepci podpory sportu 2016–2025" pro oblast sportu a strategii "Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí" pro oblast pohybové aktivity. Klíčové nedostatky shledáváme zejména v nedostatečné politické podpoře strategií v implementační fázi, neprovázání jednotlivých opatření na rozpočet příslušných ministerstev a v úplné absenci evaluace.




METODIKA PROJEKTU


Zapojením do projektu Global Matrix 3.0 se každý členský stát zavazuje k vydání a šíření národní zprávy o PA dětí a mládeže, která je založena na mezinárodně standardizované metodicea spočívá v provedení hloubkové analýzy všech dostupných publikovaných, polopublikovaných (tj. šedá literatura) a nepublikovaných informačních zdrojů za období 2013–2018.

Úkolem národního týmu, složeného z odborníků v oblasti kinantropologického výzkumu, bylo provést syntézu dostupných dat z České republiky a na základě společného konsensu navrhnout výsledné hodnocení pro 10 indikátorů.

Indikátory zohledňují jednotlivé úrovně PA, její hlavní determinanty a jsou společné pro všechny členské státy zapojené do projektu Global Matrix 3.0.



PŘEHLED A DEFINICE INDIKÁTORŮ


Celková pohybová aktivita

Jakýkoliv tělesný pohyb spojený s činností kosterního svalstva a zvýšeným výdejem energie.

Organizovaná pohybová aktivita a sport

Strukturovaná cíleně zaměřená pohybová činnost realizovaná pod vedením učitele, vychovatele, cvičitele nebo trenéra.

Aktivní hra

Souhrn nestrukturovaných a neorganizovaných pohybových činností, jejichž hlavním cílem je radost z činností samotných. Jedinec se jich účastní na základě svobodné vůle a dochází při nich ke zvýšení výdeje energie.

Aktivní transport

Představuje jakoukoliv aktivní formu dopravy/přepravy, při které je využívána lidská energie pro účelovou přepravu z místa na místo.

Sedavé chování

Zahrnuje jakékoli chování v bdělém stavu, které je charakterizované nízkým výdejem energie (≤ 1,5násobek klidového metabolismu) a je prováděno v sedu, lehu nebo příbuzných polohách.

Tělesná zdatnost

Stav organismu umožňující realizovat denní činnosti bez nepřiměřené únavy a s dostatečnou rezervou pro příjemné strávení volného času.

Rodina a vrstevníci

Každý člen rodiny, který může přímo ovlivňovat možnosti k realizaci pohybové aktivity dětí a dospívajících.

Škola

Jakákoliv státem kontrolovaná organizace či výchovně-vzdělávací zařízení, které má vliv na pohybové chování dětí a dospívajících a poskytuje jim možnosti k realizaci pohybové aktivity.

Místní samospráva, komunita a prostředí 

Místní politika nebo různé organizační faktory (infrastruktura), které ovlivňují anebo poskytují možnosti pro realizaci pohybové aktivity dětí a dospívajících.

Veřejná politika

Záměrná aktivita vlády, či jiných klíčových aktérů, která prostřednictvím svých rozhodnutí (předpisů, nařízení, vyhlášek, investic apod.) přímo nebo zprostředkovaně ovlivňuje podmínky pro aktivní životní styl.






Za účelem vyhledání všech dostupných informačních zdrojů bylo využito vícestupňové vyhledávací strategie zahrnující:

  1. vyhledávání v databázi Medline a Medvik
  2. vyhledávání polopublikovaných informačních zdrojů v databázi NUSL a Theses
  3. ruční vyhledávání v klíčových časopisech
  4. návrhy publikovaných a nepublikovaných dat od oslovených expertů v oblasti kinantropologického výzkumu a veřejného zdraví
  5. vyhledávání relevantních internetových zdrojů a veřejných informačních databází


Tímto způsobem bylo získáno 805 potenciálně relevantních zdrojů. Po odstranění duplicit a po provedení analýzy jejich obsahu a kvality byl získán soubor 40 aktuálních odborných zdrojů, jejichž data byla využita pro hodnocení jednotlivých indikátorů.

Ke stanovení výsledné známky hodnoceného indikátoru bylo nutné extrakcí dat, případně dodatečnými dopočty, získat relevantní datové podklady pro vyhodnocení alespoň jednoho hodnoticího kritéria (tzv. benchmarku) a následně na základě konsensu všech členů národního týmu stanovit finální rozhodnutí.

K hodnocení indikátorů byla použita standardizovaná klasifikační stupnice, která umožnila posoudit jednotlivé indikátory na škále A–F.

Pokud bylo potřeba, přistoupilo se ke zvýšení (+) nebo snížení (–) hodnocení, například z důvodu nižší kvality primárních dat nebo omezené velikosti výzkumných souborů primárních studií.




HODNOTÍCÍ SYSTÉM









HLAVNÍ INFORMAČNÍ ZDROJE


HEALH BEHAVIOUR IN SCHOOL-AGED CHILDREN

www.hbsc.org

HBSC studie je mezinárodní výzkumná studie kolaborativního charakteru věnující se životnímu způsobu dospívající populace ve věku 11–15 let.

Studie vychází ze stanoviska WHO, která uvádí, že chování a životní styl v dospělosti jsou výsledkem vývoje v dětství a dospívání. Proto by měli být mladí lidé se specifickými rizikovými faktory cílovou skupinou preventivních snah v oblasti podpory zdraví. V současné době je součástí HBSC studie 48 zemí a regionů z celé Evropy a Severní Ameriky. Česká republika se poprvé zúčastnila studie v roce 1994 a ve čtyřletých intervalech realizuje rozsáhlé národní šetření zaměřující se na výskyt behaviorálních komponent ovlivňujících zdraví u mladých lidí. Poslední národní sběr dat byl proveden v roce 2018.

IPEN ADOLESCENT

www.ipenproject.org

IPEN Adolescent je mezinárodní projekt sponzorovaný americkým Národním institutem zdraví a koordinovaný výzkumnou skupinou "International Physical Activity and the Environment Network".

Projekt je primárně zaměřen na pochopení vztahů mezi zastavěným prostředím, objektivně sledovanou PA, sedavým chováním a obezitou u dospívající populace s cílem získání vědecky podložených poznatků pro realizaci efektivních environmentálních a politických intervencí. Výzkumná část projektu byla ukončena v roce 2016 a celosvětově se do něj zapojilo 19 států světa.

DALŠÍ VÝZNAMNÉ ZDROJE

Kromě výsledků ze studií HBSC a IPEN Adolescent byly využity publikované a doposud nepublikované výsledky z několika projektů podpořených GAČR (18-09188S, 17-24378S, 16-14620S a 14-26896S).

Za významný zdroj informací lze rovněž pokládat tematické zprávy České školní inspekce České republiky,které představovaly jeden z dominantních zdrojů informací při hodnocení indikátoru "Škola".








SLOŽENÍ NÁRODNÍHO TÝMU




Hlavní řešitel

doc. Mgr. Aleš Gába, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci
E-mail: ales.gaba@upol.cz

Členové

Mgr. Petr Baďura, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

Mgr. Jan Dygrýn, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

Mgr. Zdeněk Hamřík, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

RNDr. Aleš Jakubec, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci
Magistrát města Olomouce

Mgr. Michal Kudláček, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

Mgr. Eliška Roubalová
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

Mgr. Lukáš Rubín, Ph.D.
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

prof. Mgr. Erik Sigmund, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

doc. Mgr. Dagmar Sigmundová, Ph.D.
Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci

doc. PaedDr. Aleš Suchomel, Ph.D.
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci

Konzultanti

Jakub Kalinowski
Active Healthy Kids Global Alliance

prof. Mark Tremblay
Active Healthy Kids Global Alliance
Children’s Hospital of Eastern Ontario Research Institute

Paweł Zembura
Active Healthy Kids Global Alliance
The Robert Zajonc Institute for Social Studies



TIPY PRO ZVÝŠENÍ POHYBOVÉ AKTIVITY




Doporučení pro Adélu a Tomáše

  • Věnuj se intenzivní aktivitě nejméně třikrát za týden. Jedná se o aktivity, při kterých se zapotíš a zadýcháš (např. běh, jízda na kole, in-line bruslení).
  • Věnuj se nenáročnému posilování nejméně třikrát za týden (např. skákání přes švihadlo, šplh na laně, parkour, lanové prolézačky).
  • Domluv se s kamarády a jděte společně do školy pěšky, jeďte na kole, skateboardu nebo koloběžce.
  • Pokud pro cestu do nebo ze školy využíváš městskou hromadnou dopravu, vystup o zastávku dříve a zbytek cesty dojdi. Každý krok navíc se počítá!
  • Buď aktivní se svými kamarády. Jděte si společně zahrát fotbal, projet se na in-line bruslích, zaplavat si nebo vyvenčit své domácí mazlíčky.
  • Využij schodů namísto výtahu nebo jezdících schodů.
  • Vyhýbej se dlouhotrvajícímu sezení nebo sezení alespoň na chvíli přeruš a protáhni se.
  • Buď aktivní v průběhu přestávek mezi vyučovacími hodinami.
  • Nabídni svým rodičům pomoc s domácími pracemi.


Doporučení pro rodiče Adély a Tomáše

  • Buďte aktivní společně se svými dětmi.
  • Jděte svým dětem příkladem! Začněte chodit do práce pěšky nebo pravidelně sportovat.
  • Poskytněte svým dětem dostatek příležitostí pro aktivní hraní s jejich kamarády.
  • Podporujte své děti v pravidelném sportování. Mluvte s nimi o jejich úspěších, ale i neúspěších.
  • Zapojte své děti do společných domácích prací.
  • Stanovte si se svými dětmi pravidla pro používání tabletů, mobilních telefonů a počítačů v jejich volném čase.



Doporučení pro učitele a ředitele školy, do které Adéla a Tomáš docházejí

  • Vytvářejte možnosti pro aktivní trávení školních přestávek a volných hodin.
  • Začleňte pohybové chvilky do vyučovacích hodin.
  • Organizujte nepovinné kurzy a motivujte děti k účasti.
  • Inovujte vybavení a pomůcky pro sportovní a pohybové aktivity, aby odpovídaly preferencím dětí.
  • Snažte se tvořit obsah hodin tělesné výchovy tak, aby byly do aktivit zapojeny všechny děti.
  • Podporujte učitele v dalším vzdělávání zaměřeném na podporu aktivního životního stylu.
  • Umožněte dětem využívat sportoviště v areálu školy před nebo po vyučování.
  • Poskytněte dětem bohatou nabídku pohybových kroužků pro aktivní trávení jejich volného času.